Rok 2022 pomalu končí a my se můžeme porozhlédnout po tom, co nás čeká v roce 2023. Na rozdíl od jiných „prognostiků“, kteří často jen hádají, tak my jsme si jistí, že se daná událost stane a jediné, co se může stát, že bude zataženo. A na co se můžeme těšit?
V první polovině roku to bude z planet určitě Venuše. Venuše je nejčastěji pozorovatelnou planetou, protože její jas (po Slunci a Měsíci 3. nejjasnější objekt na obloze) a blízkost Zemi umožňuje pozorování i ve městech. Zkušenější pozorovatelé již ví, že má i dva poetické názvy. Po západu Slunce se objeví jako velmi jasný objekt na obloze a nazýváme ji Večernice a podobně před svítáním ji nazýváme Jitřenka. V první polovině roku ji budete moci pozorovat na severozápadě nad obzorem. Jenom Venuši pozorovat nebudeme a dalšími úkazy, který jsou možné pozorovat i běžným okem jsou lednové Kvadrantidy, srpnové Perseidy, superúplněk 1. srpna nebo kometa Kometa C/2022 E3 ZTF.
U nás na observatoři budeme opět pozorovat pravidelně jednou za 14 dní a v případě zajímavých úkazů i častěji. O konkrétním termínu pozorování se dozvíte zde na webu v kalendáři nebo na našem profilu na Facebooku.
A co jsme pro vás vybrali? Po rešerši zdrojů jsme se rozhodli určit 10 nejvýznamnějších astro událostí, které můžete pozorovat i běžným okem a níže máte jejich seznam i s krátkým popisem.
3.-4. ledna meteorický roj Kvadrantidy
Pravidelně každý rok začíná ohňostrojem v podobě jednoho z nejsilnějších meteoritických rojů na obloze. V noci z 3. na 4. ledna 2023 proletí naše planeta rojem částí vyhaslé komety 2003 EH1. Nejlépe je můžete pozorovat na ranním nebi, kdy během hodiny uvidíte desítky meteorů vylétajících z oblasti mezi souhvězdím Herkula, Pastýře a Draka. Bohužel letos vrchol nastává dva dny před úplňkem, proto nejlepší pozorování bude mezi 5. a 6. hodinou ráno po západu Měsice a před východem Slunce. Samotný vrchol aktivity bude ve 4:40 ráno, ale v té době bude právě svítit Měsíc.
V lednu a únoru 2023 Kometa C/2022 E3 ZTF
Do konce ledna proletí kometa C/2022 E3 (ZTF) perihéliem a 1. února se nejvíce přiblíží k Zemi (asi 42 milionů km). Tento den bude také nejlepším pro pozorování komety, protože v tuto dobu bude nejjasnější. Kometa bude nejlépe viditelná od druhé poloviny ledna do první poloviny února. Na obloze ji najdete vysoko nad hlavou a po dlouhou dobu vůbec nezapadne za obzor. Začátkem února se rozjasní natolik, že může být viditelná dokonce i pouhým okem, ale určitě ji můžete pozorovat po celou dobu obyčejným dalekohledem. Letos je to jediná takto jasná kometa. Sledovat její pohyb online můžete zde: https://theskylive.com/planetarium?obj=c2022e3
https://theskylive.com/
22. února trojitá konjunkce Venuše, Jupiteru a Měsíce
Krátce po západu Slunce budete moci nad jihozápadním obzorem pozorovat trojité konjunkci Měsíce, Venuše a Jupiteru. Tato tělese se uspořádají do podoby vrcholů rovnoramenného trojúhelníku, přičemž Měsíc bude ve fázi úzkého srpku a tudíž s velmi dobře pozorovatelnými krátery na povrchu. Nejlépe si pozorování užijeme po 18. hodině, ale za soumraku je můžete sledovat již po 17. hodině.
https://stellarium-web.org/
1. a 2. března 2023 blízká setkání Venuše a Jupiteru
První dvě noci v březnu se na obloze potkají dvě zajímavé planety Venuše a Jupiter. Planetu Venuši a poblíž ní planetu Jupiter uvidíte krátce po soumraku na jihozápadě nad obzorem. Setkání nejjasnějších planet noční oblohy bude předcházet 22. února krásná konjunkce (viz výše) s Měsícem. Planety budou tak blízko, že je bude možné pozorovat současně jedním dalekohledem. V dalekohledu uvidíte částečně osvětlený kotouček Venuše (bude připomínat Měsíc v první čtvrti) a Jupiter se čtyřmi největšími měsíci (shora směrem dolů k obzoru to budou Callisto, Ganymed, Europa, samotný Jupiter a Io.
https://stellarium-web.org/
7. března – červí úplněk
Měsíc se bude nacházet na opačné straně Země než Slunce a tak bude plně osvětlen. Úplněk byl ranými indiánskými kmeny nazýván jako Červí měsíc, protože v té době země začala měknout a objevily se opět žížaly.
Druhá polovina března – „zvířetníkové (zodiakální) světlo“
Den po jarní rovnodennosti 21. března nastává nov, díky čemuž budou ideální podmínky pro pozorování méně jasných objektů nebo i tzv. zvířetníkového světla. Jedná se o slabou zář noční oblohy, slabší než Mléčná dráha zářící podél ekliptiky (roviny zemské dráhy, po níž se pomyslně pohybuje během roku Slunce a která se na obloze promítá do zvířetníkových souhvězdí). Světlo vzniká rozptýlením slunečního záření prachem v okolí Slunce soustředěný do plochého oblaku ve tvaru disku. Když v tomto období Slunce zapadne, tak nad západním obzorem lze vidět mlhavý kužel. Protože je světlo slabé, tak musíte jet na pozorování co nejdál od světelného znečištění měst a sídel.
22. a 23. dubna 2023 meteorický roj Lyridy
Každý rok v druhé polovině dubna můžeme pozorovat meteorický roj Lyrid. Nejvyšší aktivita meteorů je okolo 23. dubna, ale proti jiným rojům je aktivita relativně nízká okolo 18 meteorů za hodinu. Tento roku budeme mít na pozorování ideální podmínky, pozorování nebude při jeho vrcholu ve 3 hodiny ráno rušit svým svitem Měsíc. Pokud chcete roj pozorovat, tak musíte opět z města do míst, kde je světelné znečištění nízké.
5. května polostínové zatmění Měsíce
Tento den nastává úplněk a Měsíc na svém levém okraji bude mírně tmavší. Měsíc se bude v době svého východu nacházet blízko plného zemského stínu a bude se tak zdát mírně tmavším na svém levém okraji. Maximum zatemnění nastane v před půl osmou večer, ale v té době nebude ještě Měsíc pozorovatelný (bude pod obzorem). Na našem území vyjde před osmou hodinou, ale ztmavění bude ještě pozorovatelné.
druhá polovina května s tancem planet a hvězd
Jak jsme psali v úvodu, tak planetou letošního roku je Venuše. K ní se, ale v průběhu roku přidávají další planety a v druhé polovině i některé hvězdy a spolu vytváří působivé hvězdné formace. Jedním z takových okamžiků je i noc 22. května, kdy nad severozápadním obzorem bude viditelná Venuše v sousedství s Marsem a Měsícem. Tyto tři vesmírné objekty doplní Cator a Pollux do podoby imaginární šipky mířící směrem na jih. Castor se nachází 52 světlených let daleko a tvoří jej hned šest hvězd svázaných gravitací. Pollux je 34 světelných roků daleko. Pokud budete chtít pozorovat jenom Venuši, tak máte prostor po celý květen, pouze je třeba si uvědomit, že hustá atmosféra Venuše vám nedovolí se podívat na její povrch.
https://stellarium-web.org/
červen a první půlka července noční svítící oblaka
Začátek léta a konec prvního půlroku bude opět ve znamení pozorování unikátních a krásných úkazů. Jakmile zapadne Slunce, tak na tmavém pozadí noční oblohy budeme pozorovat svítící oblaka v podobě vějířků mraků zabarvených do stříbra. Úkaz souvisí s meteorickým prachem a kolísáním sluneční aktivity. Nejchladnější vrstvy zemské atmosféry ve výšce cca 80 kilometrů za teploty -120 °C a zlomku tlaku působícího na povrchu Země vytvoří podmínky pro vznik svítících oblak mezi 22. hodinou a půlnocí, nebo ráno mezi 2. a 4. hodinou.
nejčasnější východ Slunce a letní slunovrat
16. a 17. června 2023 ve 4 hodiny a 47 minut letního středoevropského času vychází Slunce nejdříve v roce. Zároveň to neznamená, že zapadne nejpozději (to nastane až 25. a 26. července 2023 ve 21 hodin a 2 minuty). Nerovnoměrnost je důsledkem pohybu Země po eliptické dráze kolem Slunce a zeměpisnou šířkou pozorovatele. Proto nejsou ani roční období stejně dlouhá. Léto trvá v průměru 93,6 dne na severní polokouli a 89,0 dne na polokouli jižní. Letní slunovrat nastává mezi těmito dny, konkrétně v tomto roce 21. června 2023 v 16 hodin a 57 minut. Tímto okamžikem také začíná léto.
Zdroje informací:
- https://theskylive.com/
- https://starwalk.space/
- http://www.seasky.org/
- https://www.astro.cz/
